01/03/2026
Československý stát prostřednictvím národních podniků realizoval v 70. – 80. letech minulého století vyšší stovky průzkumných vrtů pro zjištění jakosti a bilance množství podzemních vod. Vrty byly realizovány jako průzkumné bez stavebních povolení a souhlasu vlastníků dotčených pozemků. V současné době jsou vrty umístěny na cizích pozemcích a často na a za hranicí své životnosti, bez evidence a jakéhokoliv zabezpečení. Vrty jsou volně přístupné, dostupné k jakékoliv manipulaci, stavebně nezabezpečené, zakončené jen nezajištěným zhlavím. U artézských přetokových vrtů není výjimkou, že z nich voda volně vytéká a dochází tak ke snižování zásob podzemní vody. Dalším rizikem je propojování zvodní, tj. útvarů podzemní vod, které mají odlišnou jakost a vydatnost, propojují se zvodně s jakostí kojenecké vody s vodou s vyšším obsahem dusičnanů nebo s nově identifikovanými látkami v podzemních vodách (pesticidy atd.) pocházející z nešetrného lidského působení.
Podzemní voda v oblasti Vysokomýtska a Ústecka je největším bohatstvím a celkem se zde vyskytuje 5 různých zvodní a každá se liší vydatností a jakostí. Není proto náhoda, že právě v oblasti Vysokomýtska vznikla iniciativa, která si výše uvedené plně uvědomila a rozhodla se věc řešit na lokální úrovni. Na vybraném území Litomyšlska a Vysokomýtska na ploše 304,6 km2 byl zpracován pasport existujících hydrogeologických vrtů, které za přispění Pardubického kraje zadala odborné společnosti dotčené ORP. Cílem bylo zmapovat existenci všech vybudovaných průzkumných vrtů na vymezené ploše, která však nepokryla celý rajón. V zájmovém území tak vznikl celorepublikově unikátní „pilotní projekt“, jak k této problematice přistupovat a jak ji řešit a cílem prací bylo vytvořit jakýsi návod, jak s tímto „dědictvím“ v podobě starých průzkumných vrtů naložit, neboť tato problematika se týká celého území ČR, především pak hydrogeologických rajonů s vícekolektorovým zvodnělým systémem.
V současnosti v rámci zakázky Pasportizace hydrogeologických objektů ve vybrané části hydrogeologického rajónu č. 4270 Vysokomýtská synklinála a v rajónu č. 4231 Ústecká synklinála se navazuje na výše zmíněný pilotní projekt s cílem dokončit pasportizaci v tomto vodárensky významném území, provést terénní šetření, rozdělit nalezené objekty dle jejich účelu do jednotlivých kategorií (jímací, monitorovací, sanační apod.) a následně rozhodnout, jak s nimi dále naložit. Jedná se o první etapu prací, kdy výsledkem bude souhrnná zpráva o počtu a lokalizaci nalezených vrtů. Je třeba mít na paměti, že nalezené vrty nemusí být „jen likvidovány“, ale mohou v případě jejich rekonstrukce sloužit a být dále využity (pro monitorovací síť ČHMÚ, jímací objekty, zdroje vody pro složky Integrovaného záchranného systému apod.). Bez těchto výchozích dat nelze činit správná a erudovaná rozhodnutí.
V současné době se nacházíme ve stavu, kdy můžeme ještě rozhodovat o případném budoucím využití těchto starých průzkumných vrtů. Je nutné mít na paměti, že se tento čas velmi krátí a brzy nastane situace, kdy budeme muset tyto vrty pouze likvidovat bez jakéhokoliv prospěšného společenského využití. Tyto vrty byly budovány zpravidla v místech privilegovaného proudění podzemní vody, některé z nich dosahují vysokých vydatností (desítky l/s) a k tomu jsou vybudovány v takových parametrech (hloubka a průměr vrtu), že kdybychom se o to pokoušeli dnes, tak to nedokážeme nebo za tak vysokých finančních nákladů, že by to bylo nehospodárné. V jak žalostném stavu tyto vrty jsou, ukazují obrázky.
Provedením pasportizace hydrogeologických objektů v daném území tak získáme nenahraditelné podklady, které v rámci dalších etap prací ve věci případného využití nalezených vrtů nebo jejich likvidaci budou rozvíjeny tak, aby ochránily významné zdroje podzemích vod v zájmovém území, což nemá alternativu, chceme-li i v budoucnu mít k dispozici kvalitní podzemní vodu.
